Lži a dezinformace jako palestinská zbraň

Palestinské používání lží a dezinformací je už známo mnoho let, ale v posledních dnech dosáhlo nových rozměrů, jež jsme ještě neviděli. Lživé reportáže v palestinských médiích nebo, čas od času, od jejich zástupců v médiích mezinárodních mají dvojí cíl: na jednu stranu odsoudit Izrael a na druhou stranu odvést pozornost světa od těsného spojení palestinského vedení s terorizmem.

Palestinská sbírka lží je zvláště zneklidňující ve světle dobře známého fenoménu, že když se lež opakuje dostatečně dlouho, stává se pravdou, i když nemá žádný podklad. Ještě více zneklidňující je ochota mezinárodních médií sloužit jako nástroj pro publikování palestinských tvrzení bez ověření jejich pravdivosti a bez vědomí toho, že jsou v mnoha případech neopodstatněné. Jejich dementování, pokud je později uveřejněno, se dostává mnohem méně pozornosti, a mezitím již napáchají škodu.

Níže je uvedeno několik výmyslů šířených Palestinci:

Jedním z nejpopulárnějších témat, stále více od uvalení restrikcí na Arafata, je strach o život presidenta. 31. března řekl Jasir Abed Rabo, v rozhovoru pro televizní stanici Al Džazíra, že obdržel informaci, že se IDF (Israel´s Defense Forces – izaelská obranná armáda) chystá vstoupit do uprchlického tábora v Ramallahu, a že byl tento krok Šaronem naplánován s úmyslem zabít Jasira Arafata. Tentýž den sdělil Hassan Asfor rádiu BBC, že IDF vnikla náslilím do Arafatových kanceláří, a že situace byla nebezpečná, „na pomezí katastrofy“. Ještě tentýž den řekl Saeb Erekat v egyptské televizi, že se nemohl spojit s Arafatem, a že se obával o jeho život. Erekat to zopakoval v rozhovoru, který dal CNN 6. dubna.Všechny tyto obavy se ukázaly jako neopodstatněné.
Džibríl Radžúb (30. března v MAHAD TV, místní televizní stanici v Ramalláhu) nařkl Izrael z uskutečňování „masakru“, z popravení 30 Palestinců v Ramallahu. Oznámení bylo také vysíláno Al Džazírou a ostatními stanicemi. Skutečnost byla pochopitelně odlišná. V bitvách, které se ten den odehrály v Ramallahu bylo zabito 9 Palestinců. Všichni byli ozbrojeni.
Palestinská televize 2. dubna informovala, na základě oficiálního oznámení palestinského vedení, že kněz jménem Jacques Amathis byl zabit a desítky mnichů zraněny při akci IDF v Betlémě. Toto oznámení bylo publikováno zejména v italských a francouzských médiích a na BBC a vyvolalo protestní bouři. Následující den „zesnulý“ kněz poskytl rozhovor agentuře MINSA a potvrdil, že on a mniši v klášteře byli v pořádku a bezpečí.
Jásir Arafát, v interview pro televizi Al Džazíra 3. dubna prohlásil, že Izrael „podpálil mešitu“ naproti Chrámu sv. Marie v Betlémě a že „zničil mnoho kostelů a mešit.“ Vyzýval křesťanský a muslimský svět k akci. MAHAD TV informovala, že vypukl oheň v mešitě Omar el-Hatib v Betlémě a že IDF zabránila hasičům dorazit na místo a požár uhasit. Žádné z těchto obvinění nemělo nějaký skutečný základ.
WAFA (Palestinská tisková kancelář) 2. dubna oznámila, že IDF ostřelovala novou mešitu v Tulkarmu poté, co muezzin svolal věřící k poledním modlitbám. Ve skutečnosti se žádný takový incident neodehrál.
Džibríl Radžub prohlásil 30. března v rozhovoru pro syrskou televizní společnost ANN, že jediní lidé v táboře Preventivních bezpečnostních služeb v Betunii byli pracující pro služby, ženy a civilisti, a že tam nebyli žádní hledaní teroristé. Pravda je samozřejmě poněkud odlišná. 2. dubna bylo dopadeno množství hledaných teroristů v budovách, včetně hlavních členů Hamasu zapletených do mnoha teroristických aktivit.
Na internetové síti WAFA oznámil 2. dubna palestinský ministr zdravotnictví Riyad Al Zanoun, že IDF kontrolovala pět palestinských sanitek v Ramallahu, přinutila jejich posádky aby se vysvlékly a odvezla je na neznámé místo, aby jim zabránila ošetřovat zraněné. Ve skutečnosti od nalezení výbušného pásu pod nosítky, na nichž leželo malé dítě (koncem března na kontrolním stanovišti A-Ram), byla IDF přinucena jednat s extrémní opatrností.
Podobné obvinění bylo vzneseno 5. dubna novinami Al Kuds. Podle novin byla sanitka Červeného půlměsíce přepadena v El Bireh a vojáci IDF prý napadli jejího řidiče a zdravotníky, kteří jeli s ním. Žádný takový incident se nikdy nestal.
V rozhovoru pro televizi Abu Dhabi 29. března Arafat prohlásil, že se „také stal v Hebronu takový incident, tak nestoudný a kriminální incident, že v oblasti Hebronu zaútočili na tři členy mezinárodních sil a zabili je: dva z Turecka a jednu z ošetřovatelek ze Švýcarska.“ Ve skutečnosti ve zmíněném incidentu byl jeden z tureckých příslušníků mezinárodních sil zachráněn, a v rozhovoru v rádiu řekl, že útok byl uskutečněn uniformovanými Palestinci.
Noviny Al Kuds informovaly 4. dubna, že IDF odmítla, aby byl sanitkou převezen pacient z řeckého ortodoxního kláštera v Bejt Sahour do nemocnice v Bejt Džala. Ve skutečnosti se žádný takový incident nestal.
5. dubna oznámila agentura WAFA, že IDF ostřelovala okolí Um Nasser, věže Al Udeh a obytné čtvrti blízko silnice Salah a Din na severu pásma Gazy. Skutečnost byla poněkud jiná. Minometné střely byly vypáleny Palestinci, ale dopadly na jejich vlastní území.
Noviny Al Kuds oznámily 5. dubna, že vězni v táboře Ofer u Givat Ze´ev, podstoupili mučení, včetně lámání prstů. Toto tvrzení také nemělo žádný základ.
Zpravodajská agentura WAFA 6. dubna oznámila, že osoba jménem Ali Mustafa Abu Razek, ve věku 30 let, byl zasažen a zabit IDF u křižovatky Sufa. Abu Razek byl ve skutečnosti terorista, který se pokoušel položit výbušninu a byl odpálen společně s ní.
Na začátku těchto událostí byli vojáci IDF obviněni z vysílání pornografických filmů v televizi Al Watan v Ramallahu. Toto tvrzení bylo důkladně prošetřeno IDF a ukázalo se jako neopodstatněné.
5. dubna prohlásil Nabil Sha´ath v Saúdském ´Okaz´, že Izrael zfalšoval dokumenty zabavené v Arafatových kancelářích v Ramallahu, dokazující, že palestinské vedení financuje Mučednickou brigádu Al Aksa. Dokument je pravdivý a mezitím byly nalezeny další dokumenty dokazující zapojení palestinského vedení a Jásira Arafáta do terorismu a do jeho financování.

Toto je několik příkladů nekontrolované palestinské desinformační mediální kampaně, která probíhá také v předních světových mediálních společnostech. Tato kampaň představuje Izrael jako krutou a nehumánní zemi, která ničí svatá místa, pronásleduje přední humanitární organizace v rozporu se Ženevskou konvencí atd. Skutečnost je jiná. Jediný, kdo škodí nevinným civilistům jsou palestinští teroristé. Jediný, kdo znesvěcuje svatá místa, a to nikoli poprvé, jsou Palestinci. Jediný, kdo porušuje Ženevskou konvenci a používá sanitky a nemocnice pro jiné, než jejich vlastní účely – jsou Palestinci.

O užívání sanitek existuje známý obrázek z Betléma, který ukazuje tank odsouvající dvě sanitky, jež mu blokují cestu. Z nějakého důvodu si nikdo nevšímá užití oněch sanitek jako barikády, což není ani jedním z přirozených a chráněných využití sanitek.

Publikujeme tyto věci, protože se domníváme, že Palestinci budou tvrdit, že se v uprchlickém táboře Dženín odehrál masakr, vzhledem k těžkým ztrátám, jež byly utrpěny v tamních krvavých bitvách. Palestinci si připravují půdu pro takové tvrzení. 6. dubna publikovali naléhavou výzvu mezinárodní komunitě, aby okamžitě intervenovali v zájmu zachování životů obyvatel uprchlického tábora, protože byl tábor pod nemilosrdným útokem a „jsou tam desítky mrtvých a zraněných, situace, která by mohla dosáhnout úrovně masakru v Sabře a Šattile.“ Palestinci nedovolili lidem, aby se z toho místa evakuovali, aby zvýšili účinek. A jediná věc, kterou můžeme dělat, je být připraveni a odmítnout snahu dělat takové srovnání. To je zvláště důležité na pozadí článku reportéra Al Džazíry Walida Alamariho, který 8. dubna oznámil, že podle informace, která přišla z uprchlického tábora Dženin, všichni střelci a obránci nosí výbušný pás. Je-li toto fakt, pak nemluvíme o masakru, ale o krvavé bitvě. Avšak asociace, jež se snaží Palestinci navodit jsou silnější než fakta.